Anketa Jihlavských listů

Jednotlivec

Jasmína Trněná

Vleze i do zmrzlého rybníka

Dvě mouchy jednou ranou trefila již v loňském Sportovci Jihlavska, kdy slavila prvenství ve čtenářské a mládežnické anketě jako členka štafety. Letos si plavkyně Jasmína Trněná „double“ zopakovala v individuálních kategoriích.

Je radost z vítězství ve Sportovci stejná jako z mistrovských medailí a titulů, kterých máte nejen za loňský rok požehnaně?
Je to hodně jiné. Na mistrovství republiky či jiných závodech je to ve stylu akce – reakce. Zaplavu, vidím čas a vítězství si mohu hned a naplno vychutnat. Při vyhlašování ankety čekám, jestli moje úspěchy jsou pro ostatní něčím zajímavé a ocení mě. Ale radost a motivace z toho přichází úplně stejná. Hned se mi v hlavě rýsuje nový cíl.

A tím vysněným cílem je?
Účast na olympiádě a nejlépe tam vybojovat medaili.

Pocházíte z plavecké rodiny. Vaše sestra Leontýna vyhrála čtenářskou anketu jednou (za rok 2020), vy podruhé. Znamená to, že se nyní budete na starší ségru vytahovat?
Určitě ne. Leu beru jako sobě rovného soupeře. Každá jsme dobrá v něčem jiném, můžeme se navzájem motivovat a spoustu si toho předat. Lea mě stejně na sprinterských tratích neporazí, stejně jako já ji na dlouhých tratích (úsměv). Abych plavala 20 kilometrů na otevřené vodě? Já nikdy! To raději přejdu na basketbal za trenérem Pešoutem (úsměv).

Petr Pešout vás láká k výměně sportovního odvětví?
Já basketbal hraji. Baví mě a mám ho jako doplňkový sport. Občas si jdu s klukama zahrát. Pan Pešout by si moc přál, abych rozstříhala plavky a naplno se věnovala basketbalu (úsměv), ale zůstanu u plavání.

Úspěchy sklízíte jak v bazénovém, tak v dálkovém plavání. Raději závodíte uvnitř, nebo venku?
Určitě v bazénu. Otevřená voda není špatná, ale více mě baví sprinty. Celkově se v bazénu lépe závodí. Každý plave ve svojí dráze. Nikdo mě tam nepokope ani mě nezablokuje, což jsem na otevřené vodě zažila. Pár tvrdých ran jsem tam schytala. Letos se musím definitivně rozhodnout, jestli budu sprinter, nebo dálkař. Na obojí se již připravovat nemohu.

V bazénu je větší teplo, že?
Teplotní rozdíl vody je mi fuk. Já vlezu i do zmrzlého rybníka (úsměv)

Kolektiv roku

Pomněnky

Pro mažoretky hlasovala celá Brtnice i okolní vesnice

Kam až sahají Hujerovi? Moderátor Vlasta Korel mohl tuto filmovou hlášku parafrázovat: kam až sahají Pomněnky? Brtnických mažoretek dorazilo, včetně doprovodu, na galavečer tolik, že seděly ve spodní části divadelního sálu i na balkoně.

Pro oddíl to byla historická událost. V nominaci se objevil poprvé a rovnou triumfoval. „Překvapilo nás, že jsme byly do ankety navrženy,“ přiznala trenérka Aneta Vlčková. Proč by ne. Výsledky na to její svěřenkyně měly. Jsou medailistkami z mistrovství republiky a hlavně druhými vicemistryněmi Evropy.

Pomněnky rozjely obří marketingovou akci. Doslova město Sportovcem Jihlavska pobláznily. „Kupony a hlasy na internetu posílala nejen celá Brtnice, ale i okolní vesnice. Holky a jejich rodiče rozesílali informace k hlasování svým kamarádům a známým, spolužákům či kolegům v práci,“ líčila Aneta Vlčková.

Vyplatilo se. Pomněnky jsou nejlepším kolektivem loňského kalendářního roku. Na pořádné oslavy ještě neměly čas. O víkendu totiž pořádaly 9. ročník mažoretkové soutěže O pohár medvěda Brtníka. „Ale máme to v plánu. Napravíme to na semifinále v Ostravě, kde si společně na naše vítězství přiťukneme,“ avizovala Aneta Vlčková.